V roce 1949 bylo v Československu komunistickou stranou zlikvidováno více než 300 soukromých nakladatelství. Knihy byly označovány za starý papír a odváženy po tisících do stoupy. Cílem likvidace bylo získat monopol nad vydáváním knih a distribucí literatury a informací obecně.
Kdo za likvidací stál a jak si ji funkcionáři komunistické strany obhajovali? Která nejdůležitější nakladatelství v roce 1949 zanikla a v čem byla zajímavá jejich historie? Na besedě si tyto události zrekonstruujeme a podíváme se, jak se někteří nakladatelé a redaktoři pokoušeli čelit cenzuře a co z těchto strategií odporu vypovídá o dnešních rizicích kontroly kultury, včetně těch, které přináší umělá inteligence.
Štěpán Lars Laichter vystudoval v Kanadě bakalářský program ve filozofii a kognitivní vědě a posléze magisterský obor logika na Karlově univerzitě, se závěrečnou výzkumnou prací z Amsterdamu zaměřenou na modelování dialogů s velkými jazykovými modely. Po studiích pracoval jako vývojář v oblasti umělé inteligence. Rozhodl se však vykročit mimo obor a poslední tři roky se věnuje péči o Laichterův dům v Praze. Dům byl postaven v letech 1908 až 1910 podle návrhu architekta Jana Kotěry jako sídlo nakladatelství Štěpánova prapradědečka Jana Laichtera. Nakladatelství zaniklo roku 1949 v rámci komunistické likvidace soukromých nakladatelství. Po roce 1989 byl dům vrácen rodině a Štěpán nyní hledá způsoby, jak prostory oživit a postupně je otevírat veřejnosti. Ve spolupráci s Pamětí národa nabízí vzdělávací workshop pro školy o historii cenzury a v rámci projektu 1949 připomíná příběhy zaniklých nakladatelských domů.
Institut Paměti národa, Machoňova pasáž, Pardubice
Pondělí 12.10. v 18:30
Vstupné: 80 Kč
